Súľovský hrad

• 56 km 

Vznikl v první třetině 15. století za účelem ochrany nedaleké silnice. Vzpomíná se poměrně pozdě, až v roce 1470, kdy král Matyáš Korvín dovoluje, aby se z hrádku Roháč stal hrad. Z uvedeného vyplývá, že již před rokem 1470 bylo na tomto místě opevněné místo, které sloužilo k pozorování a strážení okolí. První přestavba byla dokončena právě v zmíněném roce 1470 a mohli ji ovlivňovat italští stavitelé.
V roce 1550 byl zničen požárem, dočkal se však opravy v původním rozsahu, protože terén nedovoloval hrad rozšiřovat a budovat přístavby. Pozdější opravy a úpravy se uskutečnily za Kateřiny Bošániovej, avšak v roce 1703 vyjadřuje Zikmund Sirmiensis-Súľovský rozhořčení nad stavem budov hradu.

Ještě v roce 1730 se na hradě zdržovalo vojsko a hrad jak tak plnil funkci. Nutná oprava hradu se kvůli neshodám členů rodu Sirmiensis nekonala, snad i proto, že obývali pohodlné zámečky v obci.
V roce 1739 se ještě jednomu z členů rodu určuje bydlení a kuchyň na hradě a v areálu má bydlet strážný a hajný v jedné osobě. Později (1752-1759) si členové rodu odnesli své podíly majetku – zůstalo jen nejnutnější zařízení a na hradě tak od té doby nikdo nebydlel. Hrad přestal být střežen v roce 1780 se o něj nikdo nestaral. Zemětřesení v roce 1858 (soupis památek uvádí nesprávné 1763) objekt těžce poškodilo, od té doby již nebyl opraven a postupně chátral. Mezitím ještě hrad vyhořel a dnes z něj zůstaly jen fragmenty zdiva nalepené na skalách.
Hrad byl postaven mezi třemi mohutnými skalními útvary. Na ruiny možná ještě rozeznat, jak se základy hradního objektu přizpůsobovali terénu. Hradní areál se skládal z horního a dolního hradu, přičemž vzdálenost mezi těmito dvěma částmi hradu lze odhadnout na 25 metrů, výškový rozdíl od úrovně dolního hradu k podlaží prvního patra horního hradu je 14 metrů. Výška ruiny je přibližně 18 metrů.
Dolní hrad tvořila obranná vstupní bašta o rozměrech 5×10 metrů s více podlažími. Přízemní místnost se čtyřmi okny, které jsou jasně viditelné, měla asi osm střílen. Tloušťka zdí 80-120 cm. Do horního hradu se dalo vstoupit přes velmi úzký otvor ve skále, široký sotva pro jednu osobu a navíc byl chráněn ještě padacím můstkem. Pravděpodobně 18 místností horního hradu mělo klenby, zdi silné 80-100 cm. Výškový rozdíl spojovalo strmě stoupající schodiště, vysekané v skalním podloží.
V horním hradě je do skály vytesaná cisterna na dešťovou vodu, o rozměrech 80×150 cm, dnes zasypána odpadem a kamennými sutinami. Na nejvyšším bodě horního hradu stávala pozorovatelna s výborným výhledem na okolí.

Současký stav
Ze staveb se zachovaly základy budov a stopy po trámech a kotvení klenby vysekané ve skále a nepatrné zbytky zdí s otvory po oknech.
V dolním hradě je zachovalá část paláce s rozhlednou plošinou na jeho opěrné skále, patrný je i vstup do hradu se střílnami v skále a prokopán skalní soutěska před vstupem do horního hradu.
V horním hradě je Sučanský paláci klenba a stopy po kamenném schodišti, skalní pylon, který nese stopy po schodišti a při němž se dírou v zdivu a železným žebříkem vchází do nejvýše položené části hradu se stopami po cisterně a rozhleden věži.